Úrazy se opravdu stávají nejčastěji doma :o(

Vzpomínáte, jak jsem vám radil, ať JI neustále udržujete ve střehu, aby nezakrněly její mozkové buňky?!? No jelikož už se docela obstojně převaluju z bříška na záda i obráceně a taky se umím pěkně točit dokola, rozhodl jsem se posunout své schopnosti ještě o kousek dál a prozkoumat něco z tajů levitace.

Pro začátek jsem si vybral přesun z alternativního přebalovacího pultu u babičky dolů na koberec. Stačila chvilka a už si to šinu dolů. Čekal jsem, že ONA v případě, že mi něco nepůjde úplně tak, jak bych si představoval, zakročí a zachrání mne. No ale co byste řekli?!?! Já si razím cestu vzduchem a JÍ je to úplně u p…. schovává něco do přebalovací tašky a na mne se ani nepodívá. Tak jsem tam sebou plácnul a spustil řev, ať ví, zač je toho loket. A dal jsem si s tím velkou práci. Dost velkou na to, aby zděšeně zavolala doktorce (teda nejdříve pro číslo sousedce) a pak mne dovlekla na kontrolu k místnímu lékaři.

První lekci levitace jsem tedy trochu nezvládl, nicméně aspoň vím, že mám docela obstojnou konstrukci, která něco vydrží, a že se na NÍ nemůžu zcela spoléhat. Přeci jenom je asi taky jenom člověk :o((( Holt JI budu muset více a častěji trénovat.