Delegace z JAR

23.09.2009 22:57

Je to tak, ač je to k nevíře, z dalekého Johannesburgu za mnou přijela teta Raďa. Jaká to byla lapálie, když jsme pro ni jeli na letiště, popsala ONA u NICH na webu

Nejdříve si mne teta moc nevšímala, což jsem si vzal osobně a přizpůsobil tomu své reakce. No uznejte, když přede mnou upřednostnila nějaké bakalářské zkoušky, to si zaslouží trošku pláče a odmítání. Svůj negativní přístup jsem změnil až po týdnu či dvou. Až když jsme se trošku otrkali při společném hraní a následně i na společné dovolené, kde jsem obvykle podlehl jejímu kouzlu vození kočárku.

Taky jsem si s ní zopakoval lekce shoppingu.

Každopádně je to příbuzná, se kterou jsem zatím strávil nejvíce svého času. Proto jsem se na ní v druhé části pobytu hezky usmíval a laškoval s ní.

Vždyť se mnou šla i na lekci cvičení a po velkém speedování na začátek ve 12 hodin se mnou obrněna trpělivostí čekala další 2 hodiny, neboť si ONA nezapamatovala, že jsme byli pro nedostatek účastníků přesunuti do lekce začínající ve 14 hodin.

Nakonec jsem ji jel vyprovodit na letiště. V ten den jsem se rozhodl zásadně změnit svůj pohled na svět. Už ze mne nebude dítě, kterému musí s instrukcemi strkat hračky pod nos. Ode dneška budu důsledně průzkumničit dle vlastní chuti a fantazie. Třeba ty páky v autě u volantu, ty si jednou odnesu domů a v klidu si je na podlaze pořádně prohlédnu, abych mohl zodpovědně vymyslet, co zajímavého se z nich nebo s nimi dá vytvořit. Nebojte, dám vám pak vědět. Ale to už je úplně jiná pohádka a s africkou tetou to nemá nic společného ;o))

Tak zas někdy na viděnou!

—————

Zpět