Klapka, střih, jedem…

Vypadalo to jako klasická zábavná návštěva obchoďáku. Kdo mohl tušit, že za tím ochotným postáváním u zábavných autíček a kolotočů se skrývá hotový teror. Doufám, že to bylo poprvé a naposled. Nevím, jestli existuje něco horšího, každopádně mé velmi neoblíbené stříhání nehtů u nohou je proti tomu procházka růžovým sadem.

ANO, modří už pochopili, že „stříhali Filípka…“…naštěstí ne dohola. Něco mi na té hlavě přeci jen nechali. I tak si neodpustila mi večer ustřihnout ještě ty zbytky za ušima.

Celé to bylo vysilující, takže jsem pak neodmítnul ty dva „odprošující“ koláčky, co mi v Pannerii koupila. Chvíli jsem dělal oči na prodavačku, že by přihodila ještě džusík, ale nevyšlo to :o(( (pro tentokrát) Pak ještě pár obchůdků, 2x DM drogerie (to je tak, když je někdo hlava děravá) a usnul jsem o půl jedné v autě. Usnul jsem i doma a spal jsem až do půl čtvrté a spal bych i dál, kdyby mne nevzbudila, že prý máme v půl páté plavání. Oběd jsem v tom časovém presu pochopitelně odmítl a nechal si ho až po plavání. To se teta Eva divila, jaké miniporce si dávám, abych si udržel figuru. I když…zajedl jsem to přesnídávkou a rohlíkem, tak… Hlavně jestli se líbím Adélce, snad i ten nový sestřih bude v poho. To bych JI totiž asi hned tak neodpustil, kdyby mi to u Adélky kvůli vláskům rozhodila.