Profesorem češtiny

Když se ON chystá do práce, tak já se na to svoje hraní teda taky pořádně oháknu. A aby si nemyslel, že je s tím svým odchodem do práce nějaký důležitý, je potřeba na sebe řádně upozornit. Byť jen jednoduchou větičkou: „Filípek už se taky oblečuje!“

Jóó na češtinu já mám prostě cit. Proto mne tak baví slovíčka typu: špekulovat, kujóni, vymňouknout apod. Jen co se četby týče, jsme udělali trošku krok zpět. Tak dlouho si stěžovali, že čteme pořád strýčka Josefa a jeho havrany, až jsem se uchýlil zpět k veršovanému Krtečkovi a jeho kamarádům. To je teprve radosti ;o)))

Doufám, že se poučili a už si na nic stěžovat nebudou. Protože jsem jim předvedl, že vždycky může být ještě hůř ;o)) To když se rozhodnu, že se bude číst jen jeden krtečkův příběh o potopě a zničeném myščiném domečku. Tomu se teprve říká totální rezignace!!! Jó, člověk musí pořád ty rodiče něco učit!