Zase mezi zvířátky

Dnes jsem se byl poprvé podívat v pražské ZOO. Kromě Daníka se k nám přidali i Emička a Mareček. Daník jel s Marečkem přímo z Nehvizd. My jsme vyzvedávali v Praze Emičku. Což znamenalo cestu přes magistrálu a postávání v zácpě (prý nějaká havárie na Smíchově, a kvůli tomu stojíme už na Nuseláku :o(() Od dokončení mise se nás snažili odradit ještě „stavební“ úpravou těsně před Trójou. Laškovně jsem se ji snažil při řízení zabavit podáváním hraček a dudlíka a tak se stalo, že jsme neodbočili a vrátili se zpět na Argentinskou. Takže ještě kolečko přes Holešovice a „Trója podruhé“. Nakonec jsme dobro došli.

U vchodu už na nás čekala první/rychlejší část výpravy. A první zastávka byla hned u stánku s bagetami. S vidinou kvalitního mlíčka neprotestuju a nesnažím se JI v konzumaci nijak zásadně zabránit.

No a pak už jen nějaké ty zvířátka – tučňáci, gorily, šelmy… občas jsem si dáchnul a občas vyžádal sváču, tak si ani nevzpomenu na všechno. Každopádně k delšímu zdržení došlo v sekci domácích zvířat, kde se Daník s Emičkou vyřádili. Už se těším, až taky budu moci za kozami do ohrady a za káčaty do jezírka. To bude paráda!!! Snad z toho bude mít ONA stejnou radost jako teta Veronika.

No nic, pro dnešek už toho mám docela dost. Tak hurá zpátky domů. Na cestu si opět vezmeme bagetu. A já se po chvíli hlásím o svou část. Takže na můj podnětný pláč stavíme na nejbližším parkovišti a kojíme. Díky telefonátu mezi Emiččinou maminkou a tatínkem se mi podařilo řev ještě víc zefektivnit. Už už to vypadalo, že Emy táta začne Emy mámě vyčítat, co že s ní dělá, že tak pláče ;o)) Whatever, další záchvat jsem si dal opět na magistrále. Přeci se nebudu nějak omezovat jenom proto, že vezeme někoho „nového“. Ať dobře ví, jak to u nás při usínání v autosedačce chodí. Pro uspávací posilovací cviky se sedačkou se dokonce rozhodla Emy máma. Snad si pořádně zacvičila – já osobně se o to teda dost snažil.

No a tak mi zase uběhl jeden z mých krásných dní.